|
||||
Sponzoři
|
Zpět
V Praze došlo nejméně ke trojímu velkému číslování domů. Samozřejmě k přečíslování v menším měřítku docházelo i později. Většinou v souvislosti s rozsáhlými přestavbami nebo při přesunu parcel mezi katastrálními územími. První číslování v roce 1770První 'stabilní' čísla byla domům v tehdejších Pražských městech - tj. v Novém a Starém Městě pražském, na Malé Straně a na Hradčanech - přidělena za vlády Marie Terezie v roce 1770. Domy byly číslovány v rámci jednotlivých pražských měst, jejichž hranice byly později vzaty za hranice katastrálních obcí. Druhé číslování v roce 1805Za vlády Františka I. byla již Pražská města sjednocena v Královské hlavní město Prahu. A bývalá pražská města tvořila čtvrti:
Při velkém přečíslování v roce 1805 byla za základ vzata stejná území jako v roce 1770, tedy jednotlivé čtvrti. Přidělená čísla platí až na výjimky dodnes a říkáme jim 'čísla popisná'. Třetí číslování v roce 1869V roce 1868 sbor starších obecních rozhodl na základě patentu císaře Františka Josef I. z roku 1857 o dalším číslování. V té době byl součástí Prahy už i Josefov jako Praha V. K číslování došlo hned v příštím roce. Nově ovšem nebyly domy číslovány v rámci jednotlivých čtvrtí, ale v rámci ulic. Tato čísla se také používají dodnes a známe je jako čísla orientační. Pro číslování byla radnicí vydána přesná pravidla:
Do budoucna se počítalo s tím, že na některé stavební parcele bude postaveno více domů. Ty pak měly mít číslo doplněno pismenem. Mimoto byly přejmenovány některé ulice a náměstí tak, aby v rámci jednotlivých pražských čtvrtí bylo jméno jednoznačné. Dnes se dbá na to, aby jméno bylo jednoznačné v rámci celé Prahy. Současně obec označila ulice na nárožích tabulemi se jmény a majitelé domů byly povini označit domy jak starými, tak novými čísly. Okolí Prahy
Tenkrát očíslovali stejným způsobem i domy v okolních městech (Vinohrady, Žižkov, Karlín atd.). Ovšem s tím rozdílem, že místo Vltavy se číslování vztahovalo k hlavní silnici vedoucí od Prahy. Další informace:
|
|||
|